Určitě každý trenér mládeže zná ty pocity, když své svěřence začíná basket učit, postupně zdokonalovat a nakonec přijde období kdy je má předat dál dalšímu trenérovi a kochat se pohledem na to co je naučil. V letošním roce jsme měli v plánu odehrát zřejmě naši poslední sezónu v dresech Domažlic. Po našich šikovnějších hráčkách již v minulých sezónách sáhly jiné ligové kolektivy a to samé je i v letošní sezóně. Bohužel termínová listina ligových družstev koliguje s termíny OP, čímž je vyloučené hraní v Domažlicích děvčat, která hrají ligové soutěže v jiných oddílech. Jelikož jsme malý oddíl, který má espíše za úkol vychovávat "talenty" a později je předat do kvalitnějších soutěží, museli jsme i tuto situaci překousnout. Bohužel na to doplatily ostatní kmenové hráčky, které bohužel nemohou svoji soutěž odehrát, protože jich je na soutěž velmi malý počet. Tato situce mě samotného mrzí, vzhledem k těmto zbylým hráčkám, ale naše dívcí družstva jsou s velkými mezerami a nemáme ani kam sáhnout do družstva žaček a náš tým doplnit. Proto děkuji všem děvčatům za to, že to se mnou tak dlouho vydržely a někdy to určitě nebylo lehké a doufám, že na sport nezanevřou a budou potračovat v nějakém jiném odvětví.
trenér