Hodně indicií napovídalo, že basketbalisté Jiskry Domažlice nebudou hrát v Plzni před nepřátelským publikem, ale že do západočeské metropole dorazí tolik příznivců Domažlic, nečekal snad ani ten největší optimista.
Jiskra vypravila do Plzně dva autobusy a oba byly obsazené do posledního místečka a někteří fandové dokonce museli stát. Hodně lidí ale také na západočeské derby vyrazilo po vlastní ose a nakonec se v Plzni v hledišti sešly dvě stovky domažlických fanoušků. Už cestou do Plzně se v autobusech ozývalo: Jiskra! Jiskra! Většina fanoušků však ještě přemítala o utkání. Když ale domažlický fanouškovský tábor dorazil do haly začal hlasitý modrobílý karneval.
Než se hráči Domažlic při představování před zápasem vůbec dostali na hřiště, chvíli to trvalo. Fanoušci hostů totiž každého z nich přivítali bouřlivým potleskem a moderátor zápasu tím byl viditelně zaskočen.
Jakmile se začalo hrát, bylo nad slunce jasné, kdo má v plzeňské hale na Slovanech domácí prostředí. Každý koš Jiskry odpálil výbuch nadšení a obranu Domažlic neustále burcovalo několik bubnů. Domácí řehtačky v porovnání s tím působily komickým dojmem.
Když na konci zapískal rozhodčí Hruša Davidu Zdeňkovi nesportovní chybu a plzeňský Píza šel házet trestné hody, rozléhal se halou ohlušující pískot. Píza atmosféře podlehl a trefil se jen jednou, stejně jako o chvíli později.
Závěrečný klakson pak odstartoval bujaré veselí. Domažličtí fanoušci se se svými hráči rozloučili dlouho nekončícím a ohromujícím potleskem ve stoje. Na řadu přišlo i společné loučení hráčů a diváků, které se po vítězných zápasech Jiskry stává už pomalu tradicí.
Oslava vítězství pak započala už v autobusech cestou zpět do Domažlic a pokračovala až do časného rána. Domažlice potvrdily svoji basketbalovou nadvládu nad plzeňským krajem…